V historických budovách bývalého mlýna najdete prodejnu s upomínkovými předměty, občerstvení, venkovní i vnitřní posezení, toalety a jiné.
Prodejna slouží zároveň jako směnárna místní měny (1 Smíšek = 10 Kč). Dostanete zde také informace k aktivitám a hrám, zapůjčit si tu můžete míč na fotbalgolf, kuličky na cvrnkanou nebo buzolu na orientační hru. K dispozici je i lékárnička se základním vybavením pro poskytnutí první pomoci.
V bývalé komoře vedle prodejny je umístěna panelová výstava věnovaná dějinám usedlosti Budař a obce Kovářov a turistickým zajímavostem v okolí Zeměráje. Přístupná je i bývalá kuchyně s dobovým zařízením.
V dalších prostorách usedlosti Budař se nachází Hospůdka Pod Hrází s nabídkou jídel inspirovaných obdobím raného středověku. Na stolech vnitřního i venkovního posezení je připraveno množství her a hlavolamů, navazující součástí je dětské hřiště, vodní hrátky a lukostřelnice.
Úpravou bývalých klenutých chlévů ve dvoře usedlosti vzniklo „temné Skladiště“, hra pro odvážné děti, během níž mohou prozkoumat neosvětlený prostor, zapamatovat si zvláštně označené předměty a najít cestu ven.
V Zeměráji stojí jeden z nejstarších roubených domů v ČR
Na místě nynější samoty Budař čp. 201 (původně čp. 31) stával již před rokem 1604 vodní mlýn zvaný Hruškovský. Na počátku třicetileté války (1619) byl však mlýn zničen. Pusté stavení ještě před rokem 1638 změnilo majitele. Ten ale mlýn neobnovil, nýbrž místo něj vystavěl zemědělskou usedlost. Ta v průběhu dějin částečně měnila podobu, byla přestavována a dostavována (podrobně viz Dějiny Budaře).
Přestože obytný dům usedlosti má tradiční trojdílné uspořádání (světnice – síň s „černou“ kuchyní – komora), zvenčí se kvůli zděnému štítovému průčelí s typickou regionální úpravou z 19. století jeví jako relativně mladá stavba. Při nedávných opravách se ale pod novověkou omítkou dvorní stěny objevily mohutné dřevěné trámy, velmi dobře zachovalé. Roubená část domu byla podrobena odbornému dendrochronologickému průzkumu (datování dřeva měřením šířek letokruhů). Nad veškerá očekávání bylo zjištěno, že trámy použité na stavbu srubu pocházejí z borovic pokácených v roce 1640. Do dnešní doby se tedy zcela unikátně dochovala podstatná část dřevěného domu pamatující neklidné období 17. století. A aby toho nebylo málo, při čištění kamenné dlažby zápraží zčásti zarostlého travou byl nalezen zlomek starého mlýnského kamene, tedy památky ještě starší a hlavně jediného hmotného pozůstatku zaniklého pozdně středověkého mlýna.
Roubení bylo pečlivě a citlivě očistěno, restaurováno a konzervováno tak, aby bylo zachováno i pro budoucnost. Plánujeme ještě rekonstrukci střechy (jedlový krov pochází z roku 1763) s výměnou střešní krytiny za dřevěný štípaný šindel.
