Volné balvany a vystupující skalní útvary, se kterými se můžete setkat při putování zdejší krajinou i v Zeměráji, jsou tvořeny magmatickým porfyrickým amfibol-biotitickým granitem (žulou) typu Čertovo břemeno, horninou středočeského plutonu, rozkládajícího se v prostoru mezi městy Říčany, Příbram, Klatovy, Horažďovice a Tábor. Granity vystoupily z nitra země v prvohorách v průběhu variského vrásnění v době cca před 360 až 280 miliony let. V důsledku dlouhodobého působení zvětrávacích procesů se rozpadaly na izolované bloky a balvany, jejichž výskyt je právě typický pro zdejší „kraj kamenů“.
Žula se zde v minulosti těžila na mnoha místech. Jako stavební materiál byla využívána již na přelomu 12. a 13. století (např. románské části milevského kláštera nebo blatenského zámku). V počátečních fázích se uplatnila při budování sakrálních staveb, kamenných překladů, mostků, koryt pro zvířata, mlecích kamenů a podobně. Kámen se zprvu těžil a opracovával jen ručně pomocí kladiva a různých železných dlát a špičáků. V podstatě každá větší vesnice měla svůj kamenolom. Řemeslo kameníka se předávalo z otce na syna a vyžadovalo dovednost a značnou trpělivost. Stačil jeden špatný úder kladivem nebo nesprávně nastavené dláto a často mnohadenní práce byla nenávratně zničena. K největšímu využití této suroviny a k rozvoji kamenictví došlo po první světové válce, kdy byl kámen dodáván mimo česká města také do zahraničí. Některé lomy jsou činné do současnosti (Vysoký Chlumec). Z vylámaného kamene se vyrábí například obkladové desky, dlažební kostky, schodišťové stupně, obrubníky, pomníky, obelisky, kašny apod. Většina výroby je v současnosti prováděna moderní kamenickou technikou.
V okolí Kovářova je možno nalézt také úlomky nebo i větší krystaly křemene (záhnědy). Tyto krystaly byly původně součástí pegmatitových žil, které pronikaly do trhlin a puklin granitodioritových těles a nepodléhaly zvětrávacím procesům tak snadno, jako jiné minerály pegmatitů (například slídy a živce). Délka pegmatitových žil je zpravidla několik desítek metrů s mocností centimetrů až několika decimetrů. Zdejší objevené krystaly záhněd dosahují světových kvalit a mimořádných rozměrů až několika desítek centimetrů. Záhnědy bývaly vysoce ceněným minerálem. Hlavice vybroušená ze záhnědy zdobí např. svatováclavský meč, součást českých korunovačních klenotů.
Více:
Žulové balvany se skalními mísami na Kovářovsku.
