Author: Rab

Přijďte si vyzkoušet, jaké úsilí museli vynaložit naši předkové pro získání orné půdy. Rolníci se potýkali s mnoha problémy při přeměně divoké krajiny na zemědělsky využívané plochy. Kromě pralesních porostů byla navíc zdejší pahorkatina typická výskytem značně kamenitých těžkých půd, které nejsou ideální pro zakládání polí. Ještě v berní rule z roku 1677 se o Kovářovu píše, že "půda při té vsi jest neúrodná, písčitá, skalnatá, pro skály ani vorati nemohou". V dávných dobách se takovéto krajiny využívaly spíše k pastevectví, přesto ale bylo nutné některé plochy zúrodnit i pro pěstování plodin. Od těch dob zemědělcům přibylo k jejich nelehkému údělu i nekonečné odstraňování kamení z polí, aby je bylo vůbec možné orat nebo kosit a předcházet poškození cenného nářadí i ztrátě času. Polním pracím často překážely obrovské žulové balvany pocházející až z prvohor, vznikající po miliony let zvětráváním a odnosem okolní měkčí horniny. Některé kameny bylo možné pracně kamenicky rozlámat (a použít na stavby nebo s nimi vyznačit polní meze), u jiných nezbývalo nic jiného, než se je pokusit vykopat a odtáhnout. Dnes nepředstavitelnou práci lidé tehdy prováděli jen ručně s primitivními pomůckami, nejvýše za pomoci koňských či volských potahů. Jedním z jednoduchých zařízení byl dřevěný smyk vyrobený z rozvětveného kmene stromu ve tvaru písmene Y (tzv. rozkrok), později vylepšený do podoby saní s dvěma kluznicemi, zapřažených za tažná zvířata. Na sáně se kameny navalily za pomoci různých páčidel. Sáně se daly smýkat přímo po zemi nebo byly podkládány dřevěnou kulatinou, po níž jely snadněji.

Interaktivní mobilní aplikace pro chytré telefony přibližuje 55 zajímavých míst Kovářovska. Obsahuje množství informací, fotografie, obrázky a mapy, podobně jako v tištěném turistickém průvodci,navíc s možností zapojit se do zábavné poznávací geolokační hry, určené pro hravé dospělé a zvídavé děti. Návštěvou vybraných míst a splněním úkolů s nimi spojených lze získat body a obdržet odměnu od spolupracujících partnerů. Více zde
Hra byla vytvořena s finanční podporou Jihočeského kraje.

Novinkou je možnost využití audioprůvodce Zeměrájem ve vlastním chytrém telefonu. Stačí oskenovat QR kód hned u vstupu nebo i na dalších místech v areálu a být připojen k internetu. Pomocí mluveného slova pohodlně získáte základní informace o Zeměráji, dozvíte se zajímavosti o všech podstatných částech areálu, dostanete vlastního průvodce po archeoskanzenu i dalších úžasných místech, budete mít k dispozici pravidla her a můžete se třeba i naučit rozpoznávat zpěv ptáků žijících v Zeměráji.

Nová geolokační hra pro zvídavé děti a hravé dospělé. Přijměte pozvání k dobrodružství, kde vám bude průvodcem mobilní aplikace a vyprávění mladého kameníka Vincenta Paprštejna. Námět hry, která vás přenese do roku 1936, vychází ze skutečných reálií a postav. Kamenické řemeslo, typické pro zdejší kraj díky výskytu kvalitní žuly, bylo odjakživa náročné povolání. Mladík Vincent pochází z kamenické rodiny žijící ve vsi Vepice u Kovářova. Jeho otec i strýc počítají, že bude v rodinném řemesle pokračovat. On by se ale raději viděl jako muzikant. Navíc se mu líbí mlynářova dcera Markétka. Když začíná být zoufalý, že se mu nedaří ani v práci ani v lásce, stane se velké neštěstí... Nová trasa Skrytých příběhů vás provede rozmanitým přírodním terénem ve volné krajině v okolí Zeměráje. Na cestu doporučujeme pevnou uzavřenou a nepromokavou obuv, dlouhé kalhoty a vhodný repelent. Aplikaci Skryté příběhy si můžete stáhnout zdarma do chytrého telefonu s OS Android nebo iOS. Hra byla vytvořena ve spolupráci Skryté příběhy z.s., Tripeduca s.r.o. a ArcheVia s.r.o. s finanční podporou Jihočeského kraje.

Dokončili jsme novostavbu malé zděné výklenkové kapličky, inspirované drobnými historickými sakrálními objekty dodnes stojícími na Kovářovsku. Její typické umístění na rozcestí starých cest esteticky oživí okolí historické usedlosti Budař. Ve společnosti roubenky čp. 201 z roku 1640 a novodobého provozního objektu čp. 200, nyní rekonstruovaného do podoby barokního panského domu, vytvoří malebný celek příznivě doplňující areál Zážitkového parku Zeměráj. Kaplička je tradičního jednoduchého typu, obdélného půdorysu, se soklem z místního lomového kamene ponechaného v režné úpravě. Hranolové zděné těleso kapličky se zapuštěným hlubokým půloválně završeným výklenkem je omítnuto hladkou jednovrstvou omítkou, kryté sedlovou stříškou s použitím pálené tašky bobrovky.

Výstava souboru třiceti unikátních historických fotografií Zmizelý venkov z pozůstalosti etnografa Čeňka Zíbrta (rodáka z nedalekého Kostelce nad Vltavou) zobrazuje převážně již zaniklé roubené venkovské domy a jejich obyvatele (včetně dětí) ze vsí v okolí Zeměráje. Fotografie, jejichž originály jsou uložené v archivu Památníku národního písemnictví, pořídil milevský učitel a blízký Zíbrtův spolupracovník Štěpán Dvořák v letech 1907–1908. Jsou cenným dokladem podoby tehdejšího života na venkově a zdejší roubené lidové architektury, z většiny již zaniklé. Koncept výstavy je inspirován nedávno vydanou knihou Karla Němečka „Zmizelý obraz milevského venkova“, která je v Zeměráji k dostání v prodejně suvenýrů.

Zeměráj se stal členem EXARC – prestižní mezinárodní asociace archeologických muzeí v přírodě, založené v roce 2003 v dánském Lejre. V současnosti je sídlem asociace Nizozemsko. EXARC je sdružení profesionálů působících v archeologických muzeích v přírodě, zabývajících se experimentální a veřejnou archeologií, dobovými technologiemi, rekonstrukcemi staveb i života v časech minulých a jejich interpretací pro veřejnost. Více na EXARC.net

Již dříve jsme věděli (díky rešerši archivních pramenů), že na místě nynější samoty Budař čp. 201 (původně čp. 31) stával již před rokem 1604 vodní mlýn zvaný Hruškovský. Na počátku třicetileté války (1619) byl však mlýn zničen. Zjistili jsme ze starých listin, že pusté stavení ještě před rokem 1638 změnilo majitele. Ten ale mlýn neobnovil, nýbrž místo něj vystavěl zemědělskou usedlost. Ta v průběhu dějin částečně měnila podobu, byla přestavována a dostavována (podrobné informace na stránce Dějiny Budaře). Do nedávna jsme ale netušili, že obytný dům usedlosti skrývá obrovské překvapení. Má sice tradiční trojdílné uspořádání (světnice – síň s „černou“ kuchyní – komora), avšak zvenčí se kvůli zděnému štítovému průčelí s typickou regionální úpravou z 19. století jeví jako relativně mladá stavba. Při současných opravách se ale pod novověkou omítkou dvorní stěny objevily mohutné dřevěné trámy, velmi dobře zachovalé. Pojali jsme podezření, jestli se nejedná o pozůstatek nějaké výrazně starší stavební etapy. Proto jsme roubenou část domu podrobili odbornému dendrochronologickému průzkumu (datování dřeva měřením šířek letokruhů), který provedla specializovaná laboratoř Ústavu Nauky o dřevě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Nad veškerá očekávání bylo zjištěno, že trámy použité na stavbu srubu pocházejí z borovic pokácených v roce 1640! Do dnešní doby se tedy zcela unikátně dochovala podstatná část dřevěného domu pamatující neklidné období 17. století! A aby toho nebylo málo, při čištění kamenné dlažby zápraží zčásti zarostlého travou jsme v ní rozpoznali zlomek starého mlýnského kamene, tedy památky ještě starší a hlavně jediného hmotného pozůstatku zaniklého pozdně středověkého mlýna! Roubení jsme pečlivě a citlivě očistili, restaurovali a konzervovali tak, aby bylo zachováno i pro budoucnost.

Pro odpočinek a pohodové vstřebání atmosféry života v přírodním prostředí jsme vyčlenili několik středověkých obydlí v osadě Budařov, která můžete využít pro klidné posezení či poležení na slámě. K dispozici jsou ohniště, na kterých si můžete opéct úlovek přinesený z domova, nebo si třeba koupit ve zdejší prodejně pytlík zrní, proměnit ho pomocí zrnotěrky na mouku a připravit si vlastní obilné placky, upečené na rozpáleném kameni. Na oheň si ovšem musíte dřevo naštípat sami.