Zeměráj členem EXARC

Zeměráj se stal členem EXARC – prestižní světové asociace archeologických muzeí v přírodě, založené v roce 2003 v dánském Lejre. V současnosti je sídlem asociace Nizozemsko. EXARC je sdružení profesionálů působících v archeologických muzeích v přírodě, zabývajících se experimentální a veřejnou archeologií, dobovými technologiemi, rekonstrukcemi staveb i života v časech minulých a jejich interpretací pro veřejnost. Více na EXARC.net

Novinky sezony

Hlavní novinkou je typická jihočeská kovárnadětské vesničce Hrejkov, dalšími jsou originální orientační hra Hlaholam, bloudění v temném Skladišti i nové hlavolamy (viz Aktivity). K herním domkům v Hrejkově inspirovaným skutečnými stavbami lidové architektury zdejšího malebného kraje, postaveným ve zmenšeném měřítku a přizpůsobeným hrám, přibyla kovárna v typickém jihočeském stylu. Vybavena je kovadlinou, kovářskou výhní i dalším kovářským nářadím (uzpůsobeným dětem). Kovárna tak doplnila náves, kolem níž již stojí obchod, pekárna, obecní úřad, hospoda, dětské kočovné divadélko na voze a vodní pumpa. Na podzim loňského roku byla uprostřed návsi vysazena pěkná vzrostlá lípa, díky adoptivnímu rodiči Sofii Weberové. Provozní novinkou je i zavedení platebního terminálu pro úhradu vstupného na pokladně platební kartou a možnost nákupu elektronické eVstupenky na internetu předem se slevou. Kromě toho čekají návštěvníky mnohá další drobná vylepšení.

Jeden z nejstarších roubených domů

Již dříve jsme věděli (díky rešerši archivních pramenů), že na místě nynější samoty Budař čp. 201 (původně čp. 31) stával již před rokem 1604 vodní mlýn zvaný Hruškovský. Na počátku třicetileté války (1619) byl však mlýn zničen. Zjistili jsme ze starých listin, že pusté stavení ještě před rokem 1638 změnilo majitele. Ten ale mlýn neobnovil, nýbrž místo něj vystavěl zemědělskou usedlost. Ta v průběhu dějin částečně měnila podobu, byla přestavována a dostavována (podrobné informace na stránce Dějiny Budaře). Do nedávna jsme ale netušili, že obytný dům usedlosti skrývá obrovské překvapení. Přestože má tradiční trojdílné uspořádání (světnice – síň s „černou“ kuchyní – komora), zvenčí se kvůli zděnému štítovému průčelí s typickou regionální úpravou z 19. století jeví jako relativně mladá stavba. Při současných opravách se ale pod novověkou omítkou dvorní stěny objevily mohutné dřevěné trámy, velmi dobře zachovalé. Pojali jsme podezření, jestli se nejedná o pozůstatek nějaké výrazně starší stavební etapy. Proto jsme roubenou část domu podrobili odbornému dendrochronologickému průzkumu (datování dřeva měřením šířek letokruhů), který provedla specializovaná laboratoř Ústavu Nauky o dřevě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Nad veškerá očekávání bylo zjištěno, že trámy použité na stavbu srubu pocházejí z borovic pokácených v roce 1640! Do dnešní doby se tedy zcela unikátně dochovala podstatná část dřevěného domu pamatující neklidné období 17. století! A aby toho nebylo málo, při čištění kamenné dlažby zápraží zčásti zarostlého travou jsme v ní rozpoznali zlomek starého mlýnského kamene, tedy památky ještě starší a hlavně jediného hmotného pozůstatku zaniklého pozdně středověkého mlýna! Roubení jsme pečlivě a citlivě očistili, restaurovali a konzervovali tak, aby bylo zachováno i pro budoucnost.

Pečení placek v osadě Budařov

Pro odpočinek a pohodové vstřebání atmosféry života v přírodním prostředí jsme vyčlenili několik středověkých obydlí v osadě Budařov, která můžete využít pro klidné posezení či poležení na slámě. K dispozici jsou ohniště, na kterých si můžete opéct úlovek přinesený z domova, nebo si třeba koupit ve zdejší prodejně pytlík zrní, proměnit ho pomocí zrnotěrky na mouku a připravit si vlastní obilné placky, upečené na rozpáleném kameni. Na oheň si ovšem musíte dřevo naštípat sami.

Natáčení pohádky Vlk a kůzlátka

Natáčela se u nás známá písničková pohádka, která je nyní k vidění na YouTube. Jde o úvod k novému písničkovému projektu pro děti pohádkové dvojice Štístko a Poupěnka. Fotografie z natáčení na Facebooku.