Kaplička

Dokončili jsme novostavbu malé zděné výklenkové kapličky, inspirované drobnými historickými sakrálními objekty dodnes stojícími na Kovářovsku. Její typické umístění na rozcestí starých cest esteticky oživí okolí historické usedlosti Budař. Ve společnosti roubenky čp. 201 z roku 1640 a novodobého provozního objektu čp. 200 nyní rekonstruovaného do podoby barokního panského domu vytvoří malebný celek příznivě doplňující areál Zážitkového parku Zeměráj. Kaplička je tradičního jednoduchého typu, obdélného půdorysu, se soklem z místního lomového kamene ponechaného v režné úpravě. Hranolové zděné těleso kapličky se zapuštěným hlubokým půloválně završeným výklenkem je omítnuto hladkou jednovrstvou omítkou, kryté sedlovou stříškou s použitím pálené tašky bobrovky.

Výstava Zmizelý venkov

Výstava souboru třiceti unikátních historických fotografií Zmizelý venkov z pozůstalosti etnografa Čeňka Zíbrta (rodáka z nedalekého Kostelce nad Vltavou) zobrazuje převážně již zaniklé roubené venkovské domy a jejich obyvatele (včetně dětí) ze vsí v okolí Zeměráje. Fotografie, jejichž originály jsou uložené v archivu Památníku národního písemnictví, pořídil milevský učitel a blízký Zíbrtův spolupracovník Štěpán Dvořák v letech 1907–1908. Jsou cenným dokladem podoby tehdejšího života na venkově a zdejší roubené lidové architektury, z většiny již zaniklé. Koncept výstavy je inspirován nedávno vydanou knihou Karla Němečka „Zmizelý obraz milevského venkova“, která je v Zeměráji k dostání v prodejně suvenýrů.

Zeměráj členem EXARC

Zeměráj se stal členem EXARC – prestižní mezinárodní asociace archeologických muzeí v přírodě, založené v roce 2003 v dánském Lejre. V současnosti je sídlem asociace Nizozemsko. EXARC je sdružení profesionálů působících v archeologických muzeích v přírodě, zabývajících se experimentální a veřejnou archeologií, dobovými technologiemi, rekonstrukcemi staveb i života v časech minulých a jejich interpretací pro veřejnost. Více na EXARC.net

Jeden z nejstarších roubených domů

Již dříve jsme věděli (díky rešerši archivních pramenů), že na místě nynější samoty Budař čp. 201 (původně čp. 31) stával již před rokem 1604 vodní mlýn zvaný Hruškovský. Na počátku třicetileté války (1619) byl však mlýn zničen. Zjistili jsme ze starých listin, že pusté stavení ještě před rokem 1638 změnilo majitele. Ten ale mlýn neobnovil, nýbrž místo něj vystavěl zemědělskou usedlost. Ta v průběhu dějin částečně měnila podobu, byla přestavována a dostavována (podrobné informace na stránce Dějiny Budaře). Do nedávna jsme ale netušili, že obytný dům usedlosti skrývá obrovské překvapení. Má sice tradiční trojdílné uspořádání (světnice – síň s „černou“ kuchyní – komora), avšak zvenčí se kvůli zděnému štítovému průčelí s typickou regionální úpravou z 19. století jeví jako relativně mladá stavba. Při současných opravách se ale pod novověkou omítkou dvorní stěny objevily mohutné dřevěné trámy, velmi dobře zachovalé. Pojali jsme podezření, jestli se nejedná o pozůstatek nějaké výrazně starší stavební etapy. Proto jsme roubenou část domu podrobili odbornému dendrochronologickému průzkumu (datování dřeva měřením šířek letokruhů), který provedla specializovaná laboratoř Ústavu Nauky o dřevě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Nad veškerá očekávání bylo zjištěno, že trámy použité na stavbu srubu pocházejí z borovic pokácených v roce 1640! Do dnešní doby se tedy zcela unikátně dochovala podstatná část dřevěného domu pamatující neklidné období 17. století! A aby toho nebylo málo, při čištění kamenné dlažby zápraží zčásti zarostlého travou jsme v ní rozpoznali zlomek starého mlýnského kamene, tedy památky ještě starší a hlavně jediného hmotného pozůstatku zaniklého pozdně středověkého mlýna! Roubení jsme pečlivě a citlivě očistili, restaurovali a konzervovali tak, aby bylo zachováno i pro budoucnost.

Pečení placek v osadě Budařov

Pro odpočinek a pohodové vstřebání atmosféry života v přírodním prostředí jsme vyčlenili několik středověkých obydlí v osadě Budařov, která můžete využít pro klidné posezení či poležení na slámě. K dispozici jsou ohniště, na kterých si můžete opéct úlovek přinesený z domova, nebo si třeba koupit ve zdejší prodejně pytlík zrní, proměnit ho pomocí zrnotěrky na mouku a připravit si vlastní obilné placky, upečené na rozpáleném kameni. Na oheň si ovšem musíte dřevo naštípat sami.

Natáčení pohádky Vlk a kůzlátka

Natáčela se u nás známá písničková pohádka, která je nyní k vidění na YouTube. Jde o úvod k novému písničkovému projektu pro děti pohádkové dvojice Štístko a Poupěnka. Fotografie z natáčení na Facebooku.
X